Další týden se štěňaty je za námi. Už to nejsou ta hodná, věčně ospalá štěňátka, ale začínají pěkně zlobit. Ve výběhu máme boudu. Pořídila jsem ji před několika lety pro vrh B. Je už hodně „jetá“, několik vrhů si na ni zkoušelo své zoubky. Rozmýšlela jsem, jestli ji zase do výběhu umístit. Ale pak jsem si uvědomila, že je to vlastně únikové místo pro fenu a boudu tam nechala. A nyní, kdy štěňata už tolik nespí a více řádí, našla opět své uplatnění. Coca na ni odpočívá, aby měla chvíli klid a štěňata ji neokusovala a neotravovala.
O víkendu se přijeli podívat na štěňata majitelé otce vrhu K – Kašpara z Majklovy zahrady. Dozvěděli jsme se od nich, že bílé flíčky na zádech mají štěňata po tátovi, že Kopřiva je celý taťka když byl malý a neobvyklé spací polohy, které mě udivovaly – viz tato mobilní a ne příliš kvalitní fotka
prý zdědila štěňata také po Kašparovi :-).
Štěňata se honí, perou, baští – již jsme přešli z prvních granulek na granule pro větší štěňata a začínají je dostávat suché i namočené. Přesto samozřejmě si ještě nejraději cucnou od mámy. Bohužel počasí nám zatím vůbec nedovolilo vyvenčit štěňata alespoň na chvilku na zahradě. Je kolem nuly a venku pořádně fouká. Uvidíme, zda se do odchodu štěňat počasí trošku umoudří.
