Minulý týden dorazila špatná zpráva od majitelky Arašída – Buráka. Arašíd, narozený 25.3.2011 odešel dne 8.3.2023 do psího nebe. Je mi to moc líto. Vrh A byl pro nás hodně vyjímečný, odstartoval chov českého strakatého psa v naší chovatelské stanici a s Cibulkou jsme všichni zažívali první radosti i starosti, které okolo štěňat jsou.Majitelce přeji hodně sil a děkuji jí za roky plné lásky, které u ní Buráček prožil.
poslední fotky Arašída – Buráka
A co je nového u nás. Pomalu se začínáme probouzet ze zimního spánku. Přiznávám, moc vycházek si holky se mnou poslední měsíce neužily. Trápily mě bolesti v kyčli a když byl sníh a led, bála jsem se, že venku upadnu a nebude tu nikdo, kdo by se o celou smečku staral. Venku jsem neupadla, nakonec jsem uklouzla na schodech doma a sešupajdila je celé dolů. Naštěstí jsem tu jízdu odskákala jen obrovskou modřinou a boulí na noze a zadku. Absenci dlouhých vycházek nejhůře snášela Osina. Na množství rozkousaných a zničených věcí se potvrdila moje rada, kterou dávám novým majitelům štěňat, že venčení jen na zahradě strakáčům prostě nestačí a budou zlobit a ničit věci. Ano je to přesně tak! A tak naše domácnost je chudší o pár neuklizených a zřejmě zbytečných věcí. Musím přiznat, že Osinka je originální v tom, co si vybere na rozkousání. Žádnou z jejích předchůdkyň nic podobného nenapadlo. Prostě strakáč vždy překvapí! Naposledy okousala plastové páčky u sekačky, která je zaparkovaná u dveří do zahrady. 🙁
Nyní začíná být již venku trochu lépe a tak snad konečně bude i Osinka spokojená a vyběhaná.
Dnes jsme měly dopolední vycházku za sluníčka, po obědě ale začalo opět chumelit. Osina s Fazolkou lítaly po pastvinách a Osina měla premieru, když před nimi vyběhla srna. Díky obojkům se mi je podařilo obě včas vrátit zpátky, ale musela jsem změnit trasu a být ve střehu. S druhou partou jsme se raději vydaly na jinou stranu, tam žádná srnka nevyběhla. Bylo to fajn, ale jaro stále nikde!