8. května 2016
Už dlouho tu nebyly žádné novinky, skoro to vypadá, že se u nás nic neděje. Ale děje. Minulé dny bylo a ještě je u nás hodně živo. Je to období hlavně hodně náročné na moje nervy. Začala se nám totiž hárat většina smečky. Holky lezou po sobě, občas to zkouší i na kocoura. Stále jsem ve střehu a případný přechod z nakrývacích hrátek na vážnější rozepři hasím v zárodku. Procházet se po vesnici s několika háravými fenkami najednou nemám odvahu a tak chodíme jen na kratší vycházky na louky a většinu času tráví holky pod dohledem na zahradě. Asistují mi při zahradničení. Fazolka poprvé také uviděla želvy a nehne se od ohrádky. Suchozemské ji zajímají víc, než ty vodní v jezírku. Občas se smečka rozšíří ještě o kocoura, protože nechce být doma sám bez holek. Je na ně hodně zvyklý, spí s nima i v pelíšku. Mám pocit, že si myslí, že je také český strakatý pes a ne mainský mývalí kocour.
