KÁČKA ODJELA DOMŮ

Tak a je tu prázdno a ticho. Včera nám odjela všechna štěňata z vrhu K do nových domovů.

První odjela Kopřiva. Narodila se s váhou 281 g a od prvních chvil co se narodila, mi padla do oka. A tak dostala jméno Kopřiva, protože jméno Kopřivová jsem měla až do svých 20 let. :-). Kopřiva při odjezdu vážila 3,75 kg. Odjela do Prahy a majitelé jí vybrali jméno Kazi.

Jako druhá se vypravila na dlouhou cestu Karotka. Ta při narození vážila 250 g a při odjezdu měla váhu 3,70 kg. Karotka bude bydlet v Plané nad Lužnicí a majitelé jí budou říkat  Cora.

A jako poslední od nás odjel Kotrč. Kotrč při narození vážil 252 g., při odjezdu 3,8 kg a jméno Kotrč mu k naší velké radosti zůstává. Kotrč odjel do Klatov. Před odjezdem štěňat jsme je ještě naposledy  s výbavou vyfotili.

První kapitola, doufám, že z hodně tlusté, zajímavé a veselé knížky z života vrhu K Bonasa Sorbus je uzavřena.

Začalo to nejprve výběrem vhodného krycího psa pro Cocu. Tentokrát to bylo hodně napínavé a i po vystavení krycího listu bylo nutné některé psy dodatečně vyměnit. Potom jsme čekali až Coca začne hárat a když to nastalo, navštívili jsme 2x pana veterináře na stanovení vhodného dne krytí. Následovaly dva dlouhé výlety od nás až do Jirkova. Byla to dálka, ale výlety byly příjemné. Krásné počasí, majitelé psa jsou skvělí a navíc jsem měla při cestách dobrou a hlavně užitečnou společnost. Následovalo další čekání, až se dozvíme, jak krytí dopadlo. Opět návštěva pana veterináře a velká radost, když jsme viděli, že Coca bude maminkou. Začali jsme o ni patřičně pečovat, aby dostala vše, co potřebuje a byla v pohodě. Granulky pro kojící a březí fenky, sledování, jestli je vše v pořádku a v posledních týdnech před porodem úprava prostoru v ložnici pro porod. A zase čekání. Příprava věcí na porod a sledování, kdy to začne. O prožití odpoledne, večera a noci z 24.12. na 25.12 jsem měla původně jiné představy. Nakonec velký strach o fenu, jak to vše dopadne. Další dny boj o život dvou štěňat a smutek nad prohrou. A potom už jen a jen radost, jak se fena dává do pořádku, o štěňata se skvěle stará a ta přibírají na váze a mají se k světu. Sledování jejich pokroků od přisátí k cecíku, plazení, první pokusy postavit se na nožičky, mžourání na svět, jejich první „ ochutnávání“ mámy a sourozenců. Rozhlížení se po prostoru při přestěhování do výběhu, jejich úžas nad tím, že je tady ještě někdo podobný mámě, ale máma to není a že to, co panička dala do misky je vlastně docela dobrá věc, ale mlíčku od mámy se to nevyrovná. A tak plynuly dny a my měli úžasnou zábavu pozorovat, jak Káčka rostou a řádí. Mezitím vyřizování telefonů a korespondence se zájemci o štěňata. A to nejdůležitější, být si jistá, že ti, kterým ty naše vypiplané poklady v 8 týdnech  života svěřím,  jsou opravdu ti praví.

A to se stalo včera. Svěřila jsem jim malé chlupaté raubíře, z kterých vyrostou báječní strakatí kamarádi. Je jen na nich, jak je vychovají a jak pevné pouto mezi nimi vznikne. Nebude to určitě jednoduché, bude to chtít trpělivost a pevné nervy, ale věřte, stojí to za to! Ti strakatí raubíři neskutečně obohatí všední, jednotvárný život. Držím moc a moc palce, ať jsou všichni spokojení a ta kniha života jednotlivých štěňat z vrhu K je opravdu nabitá zážitky a událostmi a ten příběh je šťastný a hodně,  hodně dlouhý.