Včera jsme si udělali s Cocou výlet za krycím psem č. 1 Brucem ze Zlatého Lankastru. Do Lysé nad Labem to od nás neni zas až tak daleko, ale nepočítala jsem s uzavřeným mostem ve městě, objížďkou, bouřkou a přívalovým dešťěm. Nebylo vidět vůbec na cestu, navigace nás hnala stále na rozbouraný most a tak nakonec po hodině bloudění ulicemi města nás přijela vysvobodit majitelka psa a ukázala nám cestu k nim domů.
Bruce se doma jmenuje Otík a je to moc milý pejsek. V okamžiku, kdy jsme je s Cocou venku na louce seznámili, spustil se liják, hřmělo a během chvilky jsme byli všichni promáčení až na kůži. Žádný teplý májový deštík, ale pořádně studený a prudký liják. Ale měli jsme radost, že se Coca Otíkovi zalíbila a že se po chvilce svázali. A tak jsme je trpělivě drželi a snažili se studený liják vydržet. Škoda, že nás v tu chvíli nikdo nevyfotografoval. A jestli nás někdo viděl, musel mít pocit, že jsme se naprosto zbláznili. Ale snad se krytí povedlo. Po krytí jsme se osušili, dostali kafe a zákusky a já ještě suché oblečení na cestu. V zimě si na krytí vozím náhradní věci i boty, ale tentokrát mě to vůbec nenapadlo. U nás bylo když jsme odjížděli vedro a sluníčko. A po příjezdu domů jsem se dozvěděla, že celý den ani nekáplo.
Uvidíme asi za 25 dní, zda se krytí povedlo. Zda jsme nenastydli poznáme asi mnohem dřív. Fotografii z krytí žádnou nemám, přidávám fotku Cocy den po krytí a fotografie Otíka, které nám poslala jeho majitelka.