VRH A BONASA SORBUS – SHRNUTÍ

22. června 2011

Než se nám narodila první štěňátka českého strakatého psa, ušli jsme docela dlouhou cestu.

Prvním krokem bylo zaregistrování chovatelské stanice Bonasa Sorbus v roce 2006. Dalším plánovaným krokem mělo být uchovnění naší první fenky čsp, Chér Libachar – Chrupky. Po povinném vyšetření, rtg. kyčlí, jsme zjjistili, že tento další krok už bohužel neuděláme, protože výsledek vyšetření byl hodně špatný a Chrupka chovná fenka nikdy nebude.

Teprve v době narození a následné péče o naše první štěňátka jsem došla k závěru, že to tehdy bylo vlastně dobře, protože po zkušenostech se štěňaty si dnes nedokážu představit, jak bychom všechno zvládli v omezeném prostoru panelákového bytu, s množstvím sousedů okolo a bez možnosti občasného venčení štěňátek na zahradě.

Chrupku jsme si pořizovali jen jako psího kamaráda a zkusit odchovat štěňátka jsme se rozhodli, až když jsme zjistili, že jde o plemeno málopočetné a každá fenka i pejsek by pokud možno měli být uchovněni.Cibulku už jsem si přivezla s tím, že snad na druhý pokus se nám povede mít chovnou fenku.

Cibulka byla výstavně velmi úspěšná, dosáhla titulu Český a Klubový šampion, tím jsme měli jednu podmínku k uchovnění, zúčastnit se výstavy, bohatě splněnou. Také všechna povinná vyšetření dopadla dobře a Cibulka byla bonitací zařazena mezi chovné feny čsp. Konečně jsme tedy po letech dokončili úspěšně i druhý krok.

Doba krytí fenky kolem věku tří let se mi zdála ze všech hledisek nejvhodnější a také krytí začátkem roku mi přišlo výhodnější než na podzim. Prokousala jsem se všemi instrukcemi souvisejícími s krytím. Papírování je všude, tedy i v tomto případě.

Další důležitá věc byla příprava fenky na krytí a štěňata. Bylo nutné vyšetření, očkování, odčervení. V době hárání nám pan doktor vypočítal vhodný den na krytí. Do tohoto dne jsme střežili Cibulku velice bedlivě, přece jen vesničtí psí milovníci jsou vynalézaví. Krycího psa jsem vybírala z několika vhodných pro Cibulku. Při výběru mi hodně pomohly bezvadné psí stránky Byla z Trpce. Dívala jsem se u psů na výšku, vzhled, rtg. kyčlí, zuby, jak vypadají jejich děti, protože k Cibulce, která ještě štěňátka neměla, by měl být pes, který už někdy kryl. Výběr jsem pak konzultovala s poradkyní chovu. Přiznám se, že jsem také vybírala dle vzdálenosti od našeho bydliště. Přece jen krytí připadlo na dobu, kdy se nejezdí moc dobře po silnicích a od pana veterináře jsme měli doporučen den krytí a den překrytí, tedy cesta za ženichem dvakrát. Nakonec mi padnul do oka hnědožlutobílý pes, Eda Velký dar. Výšku měl skoro stejnou jako Cibulka, výsledky vyšetření dobré, štěňata po něm se mi líbila. Říkala jsem si, že Cibulka je hodně černá, že by štěňata mohla po tátovi zdědit více žluté barvy, navíc nebydlel daleko a jeho majitelka mi velice rychle a moc mile odpověděla na můj dotaz ohledně krytí. To, že je to pani moc milá a ochotná, se mi potvrdilo i při naši návštěvě s Cibulkou, kdy při krytí a následném překrytí, v opravdu psím počasí, trpělivě pomáhala. Cibulka své první krytí zvládla úžasně a bez problémů. Pomáhat jsme museli pouze, když byli s Edou svázaní, aby si neublížili. Potom už jsme jen čekali na den, kdy budeme moci jet na vyšetření ultrazvukem, které nám potvrdilo, že Cibulka bude mít štěňátka.

Krytí proběhlo 23. a 25. ledna, na ultrazvuku jsme byli v polovině února. Cibulka byla odčervena před krytím, v polovině březosti a po porodu se štěňaty. Byla očkovaná proti herpesviru před krytím a 14 dní před plánovaným porodem. V průběhu druhého měsíce březosti a po dobu kojení štěňat jsme ji krmili krmivem pro štěňata a kojící feny, Eukanuba Puppy Junior Medium Breed. Také byla ošetřena proti klíšťatům a blechám a po porodu dostávala pravidelně vitamíny.

Březost Cibulka snášela v pohodě. Moc ráda se mazlila a neustále chtěla drbat na bříšku. Nechtěla si už hrát s Limetkou, takže tuto činnost převzala za ní Chrupka a zůstala jí až do doby, než štěňátka odešla k majitelům a Cibulka byla ochotná si zase s Limetkou hrát.

Od 58. dne březosti jsme Cibulce měřili teplotu. Ve čtvrtek, což byl 61. den od krytí, už byla Cibulka hodně neklidná, ale stále se ještě nic nedělo. Štěňátka se začala rodit v pátek, tedy 62. den březosti. Vzhledem k tomu, že jsem každou chvíli na bříšku těhule Cibulky zavěšeným prstýnkem na niti zkoušela, jestli bude mít pejsky nebo fenky a vycházela mi většina fenek, byla jsem dost zaskočena tím, že konečný počet byl 5 pejsků a 1 fenka. (příště už žádný prstýnek a žádné zkoumání předem 🙂 ) Všechna štěňátka byla moc pěkná, velká, všechna vážila téměř stejně. První štěňátko, pejsek se narodil v 18,38h. a poslední štěňátko, fenka v 21,55h. Nejtěžší pejsek vážil 416g, nejmenší 317g. Cibulka rodila poprvé a zvládla vše na jedničku. Štěňátka hned vybalila z obalu, překousla pupeční šňůru a pečlivě je očistila. I její následná péče byla vzorná. Cibulka měla pro sebe a štěňátka přizpůsobený prostor 4×5 m v pokoji, kam jsme nepouštěli kočky, ani Chrupku s Limetkou, aby ji nerušily. Tento režim jsme dodržovali, i když se Cibulka o děti tolik nebála a Limetka si hrála se štěňátky až na zahradě několik dní před jejich odchodem k novým majitelům. Tam už také bylo více prostoru na hraní, než v pokoji. Naše péče o štěňátka Cibulce nevadila, jen vždy bedlivě pozorovala, co se štěňaty děláme. Při prvních prohlídkách zájemců o štěňata jsme Cibulku raději nechali v jiné místnosti, ale potom jsme zjistili, že ji návštěvníci zas tolik nevadí, zvlášť když přivezli sebou nějakou psí dobrotu. Chtěla jen mít přehled, co se děje a po každé návštěvě si štěňátka pečlivě prohlédla a opečovala. Tato starost a péče ji přešla až teprve v době, když už štěňátka odcházela k majitelům.

Štěňátka u nás byla 4x odčervena, 1x očkována, očipována a ošetřena spotem proti klíšťatům a blechám. Byla krmena granulemi Eukanuba Puppy Junior Medium Breed, máčenými i suchými. Byla odchována v místnosti, za pěkného počasí jsme je od pátého týdne venčili na zahradě v ohrádce. Když se zmenšil počet štěňat na 4, umožnili jsme jim při venčení volný výběh po zahradě mimo ohrádku.

První dva pejsky si majitelé odvezli 28. a 29. května, tedy v devátém týdnu od narození. Další pejsek od nás odcházel 5. června, fenka 6. června, to je v desátém týdnu. Poslední dva pejsci u nás zůstali až do 10. a 11. června, odešli v jedenáctém týdnu od narození.

Štěňátka jsme si tedy opravdu užili a snažili jsme se jim dát všechnu péči co jsme jen mohli. Bylo na nich ale vidět, že odchod k novým majitelům po osmém týdnu je už opravdu vhodný. Vyhověla jsem přání nových majitelů, kteří měli různé důvody vyzvednout si pejsky později, než bylo původně plánováno. Ale na štěňátkách už bylo každým dalším dnem vidět, že potřebují začít žít novou etapu, poznávat svět, učit se novým věcem, mít svého páníčka, o kterého se nemusí dělit se sourozenci. Proto i moje loučení s nimi nebylo tak slzavé, protože o další jejich vývoj jsem se už nemohla plně postarat já, ale jen noví majitelé.

Díky štěňátkům jsme poznali několik moc milých lidí, s kterými bychom se jinak asi těžko potkali. Je prima vědět, že existují lidé, kteří jsou stejně nadšeni z tak úžasného plemene, jako je český strakatý pes, a jak jsem je poznala, tak věřím, že udělají vše proto, aby naše štěňátka u nich prožila báječný psí život.