Rostou před očima a také jejich aktivita se zvyšuje a prodlužuje. Začínají okousávat vše co je na dosah. Buď sourozence nebo zařízení pokoje. Velká legrace je, když do jejich výběhu zavítá kocour nebo kočka. Kočičáci by si rádi se štěňaty hráli, ale bohužel štěňata začínají být při hrách dost brutální, takže to většinou skončí útěkem kočičího návštěvníka ven z výběhu. Občas zasáhne i máma Jeřabina, která bedlivě hlídá, aby nikdo štěňatům neublížil. No a já se snažím štěňata zabavit. Včera dostala nový míč a také jsem zkusila, co budou dělat na látkový tunel. Míč je zaujal, ten snad chvíli vydrží, s tunelem to bude asi horší. Nejprve štěňata moc nepochopila k čemu to vlastně je. Lezla nahoru, kutálela s ním, snažila se ho trhat a kousat, až teprve Primulka objevila, že se to dá prolézat a ukázala to i dalším. Také kocour Asík jim předvedl, že se dá do tunelu nacpat a prolézt jím na druhou stranu.
Pomalu již připravuji štěňata na odchod. Výbavu jsem konečně včera dokončila, také jsem kontaktovala pana veterináře a objednala očkování, čipování a kontrolu celého vrhu. Pan doktor slíbil, že se domluvíme na termínu a opět přijede k nám, což mě moc potěšilo. Tolik štěňat bych sama těžko převážela autem do Nového Boru.
Zatím nás ještě čeká ale dost společných dní a nocí, které nejsou pro mě zrovna klidné. Štěňata se v noci budí, řádí a ráno je budíček kolem čtvrté hodiny, i když se snažím v posteli nehýbat, aby ještě chvíli vydržela v klidu. Ale v pět ráno již nedají jinak a vyžadují snídani a otevření výběhu.
Přidávám aktuální fotky ze života šestitýdenních štěňat. Je jich trochu víc :-).
