CIBULKA – CAKRAMENTE ASI CZECH ORIGINÁL
ČESKÝ A KLUBOVÝ ŠAMPION, ZAKLADATELKA CHOVU ČESKÉHO STRAKATÉHO PSA V NAŠÍ CHOVATELSKÉ STANICI, MATKA VRHU A,B,D,F BONASA SORBUS.
*24.4.2008 + 10.1.2023
Cibulka s námi žila 14 a půl roku. Chodily jsme spolu na vycházky, cvičily agility, ukázala mi, jaký je to prima pocit, když si pes užívá výstav a je úspěšný. I když se ze mě stejně žádný výstavní fanda nestal, ale z úspěchů jsem měla samozřejmě velkou radost. Předvedla mi, jak to vypadá, když má pes silné lovecké pudy a dlouho trvalo, než jsme tuto její vlastnost společně zvládly. Dopřála mi zažít jaké to je, když se narodí štěňátka. Byla tak skvělá, že zvládla perfektně první nakrytí a zrovna tak první porod štěňat, což bylo nové i pro mě. Asi tušila, že z toho všeho budu víc vyděšená než ona. Všechna štěňata dobře opečovávala a odchovala. Celkem odchovala 34 štěňat. Milovala děti, ráda se mazlila a do posledních chvil, kdy ještě mohla jakž takž chodit, se nedala odstrčit když se šlo na vycházku. Šla pomalu, občas škobrtla a upadla, ale doťapala naši obvyklou dvoukilometrovou trasu. Bude nám tu chybět.
A protože jsme spolu odžily kus společného života, sedla jsem k počítači a vyhledala alespoň pár fotografií z let, kdy jsme byly spolu. Sama jsem se ráda podívala, co vše jsme zažily.
2008
Pro Cibulku jsme si dojeli do Nejdku u Karlových Varů. Ve vrhu byly pouze dvě feny a Cibulku jsem si vybírala ve 14 dnech podle fotografie. Potom jsme se jeli na štěňata podívat a já si potvrdila, že moje volba byla správná, chytla mě za srdíčko. Podle rodokmenu se jmenovala Cakramente Asi , my ji překřtili na Cibulku. Odvezli jsme si ji domu 19.6.2008.. Doma na ni čekala stračenka Chrupka a také rotvička Arika a prtice Bonnie. Bydleli jsme v Praze a na víkendy jezdili na chalupu, kde se Cibulce moc líbilo a ráda se cachtala v rybníčku. Také jsme s ní brzy odjely na agi tábor, kde zatímco jsme s Chrupkou cvičily, ona odpočívala v ohrádce. Po cvičení jsme chodily na vycházky a pro Cibulku to byla báječná socializace, hodně psů i lidí.
2009
V roce 2009 jsme s Cibulkou navštívili několik výstav, přestěhovali jsme se z Prahy do Mařenic, takže jsme měla více času na výšlapy po okolí. Holky dostaly kšíry, aby se nám lépe chodilo. Také jsme byly na agi táboře . Cibulka nebyla tolik nadšená z agi jako Chrupka, ale byla šikovná a bavilo jí to. V tomto roce získala titul Český a Klubový junioršampion a umístila se v soutěži Fena roku 2009 na druhém místě.
2010
S Cibulkou a Chrupkou jsme si užívaly dlouhé vycházky po okolí Mařenic. Byla to báječná doba, kdy ani jednu z nás ještě nebolely nohy. Chodily jsme i v zimě ve sněhu, krajina je zde nádherná za každého počasí. V tomto roce se nám rozšířila smečka strakáčů. Zahlédla jsem inzerát na hnědožlutobílou fenku, chytla mě za srdíčko a protože jsme již bydleli na stálo v domě se zahradou, nebyl to zas až takový problém. A tak se u nás objevila Amanda Pharlap, kterou jsme přejmenovali na Limetku. Obě feny ji přijaly a Cibulka s ní pořádně řádila. Tento rok jsme také úspěšně s Cibulkou absolvovaly další výstavy, dosáhla tak na titul Český a Klubový šampion. Zúčastnila se bonitace a byla zařazena mezi chovné feny.
2011
Po přestěhování z Prahy jsme bohužel musely přestat chodit na výcvik agility k panu Grigarovi. Našla jsem skvělou partu nadšených agiliťáků v Mimoni, a tak jsme pokračovaly ve cvičení s Chrupkou i Cibulkou. V létě jsme vyjely na agi tábor do Hamrníků u Mariánských lázní. Opět jsme u nás výletily a vytáhla jsme kolo s držákem, který jsme kdysi pojmenovali „Chrupkotah“. Cibulka s Limetkou u kola parádně běžely. Cibulka byla uchovněná a ve věku, kdy již bylo vhodné, aby měla štěňata. Zvládli jsme její první nakrytí a narodil se u nás vrh A českého strakatého psa. Cibulka vše zvládla perfektně. Všechna štěňata se dostala k prima majitelům. Uspořádali i první společné setkání nedaleko nás a tak jsem mohla vidět, jak všechna štěňata vyrostla.
2012
V zimě jsem vyzkoušela společný výlet s Cibulkou na běžkách. Byla skvělá, přežily jsme to obě. Bohužel Chrupka s Cibulkou začaly bojovat o vedení ve smečce a docházelo k náhlým a nečekaným potyčkám. A tak musely být doma oddělené a venku chodily s košíky. Naštěstí se jejich vztahy časem urovnaly, ale dalo nám to docela zabrat. Když přijela dcera se svou smečkou, podnikaly jsme společné vycházky. Když si Cibulka odpočinula a uplynula předepsaná doba, mohla být znovu nakryta. Tentokrát jsme za pejskem jeli hodně daleko, ale nakrytí se povedlo a narodil se vrh B. Majitelé vrhu A také zorganizovali druhé setkání štěňat. Bylo to moc fajn, jen Cibulka se držela stranou, měla zřejmě strach, aby se jí odchovanci nevrátili zpátky.
2013
Po odchování štěňat z vrhu B si Cibulka užívala procházek a pobytu na zahradě. Bohužel návštěvy agi v Mimoni jsem musela ukončit, začalo mě zlobit koleno a nedalo se s tím vůbec běhat. Byla jsem ráda, že mohu alespoň chodit na vycházky. Cibulku jsme v tomto roce nechali opět nakrýt. Štěňata se narodila začátkem prosince a byl to hodně početný vrh, který dal Cibulce i nám docela zabrat.
2014
Cibulka byla hodně zaměstnaná odchovem početného vrhu. Po odchodu štěňat jí zůstala na opečovávání jedna dlouhosrstá fenka, kterou jsme pojmenovali Malina. Cibulka ji učila doma i na vycházkách vše co uměla a pečlivě si s ní hrála.
2015
V tomto roce vrhem F ukončila Cibulka karieru chovné feny. Ač jsme to neplánovali, nakonec po špatných zkušenostech s jednou zájemkyní o štěně jsem se rozhodla, že Fazolku nebudu dál nabízet a necháme ji doma u mámy. A tak Cibulka mimo Maliny vychovávala pečlivě ještě druhou dceru Fazolku.
2016-2022
Po ukončení chovnosti si Cibulka užívala dlouhých vycházek, chodily jsme spolu na houby, milovala baštit borůvky, maliny i ostružiny. Ráda plavala v rybníku. Užívala si za sluníčka pobytu na zahradě, asistovala u všeho co se venku dělo a ráda se mazlila na klíně. Byla šťastná když přijeli děti a ožila v jejich přítomnosti. Když se stala babičkou a její dcera Fazolka odchovávala štěňata, pomáhala je hlídat doma i venku. Poslední vrh, který hlídala byl vrh vnučky Jeřabiny.
Byla to báječná fenka a i když tu mám její dvě dcery a dvě vnučky, možná něco po Cibulce podědily, ale prostě jsou jiné.
Cibulko, moc Ti děkuji za ta báječná léta kdy si s námi byla. Budeš nám tu chybět!