Od sobotních odchodů u nás zůstala ještě Jehněda, Jeřabina a Juka. Holky společně řádily doma i venku. Bohužel se od středy ochladilo tak, že jsem raději neriskovala nastydnutí štěňat a ven je už nenosila. Když běhala bylo to v pohodě, ale po chvíli si lehala a usínala a to bych je zase musela přenášet domů. Nechala jsem je tedy řádit doma a další venčení už na majitelích. Přece jen jedno štěně se lépe uhlídá než tři.
Před odjezdem samozřejmě probíhalo opět fotografování. První byla na řadě Jehněda, která se fotila naprosto úžasně. Ze všeho ji zajímaly pouze piškoty a bylo jí úplně jedno, že její výbavu pečlivě prohlíží kočka Gentiana. Ve čtrvtek po obědě si pro Jehnědu přijeli. Odjela se svými páníčky do Pardubic a dostala jméno JESSIE.
Nevím, jestli Jehněda doma brečela, ale po jejím odjezdu byly obě holky smutné a Jeřabina neustále kňourala a svou hnědou kámošku hledala. Ale další den už to bylo lepší, usoudila, že i s černobílou krátkosrstou sestrou se dá dobře blbnout :-).
Fotografování Juky nebylo vůbec jednoduché. Juka byla nejrychlejší a nejhbitější štěně z celého vrhu. Udržet ji chvilku v klidu byl nadlidský výkon. Ale alespoň několik nerozmazaných fotek se povedlo, měla takovou radost, že si přitom počůrala většinu výbavy. Panička si pro ni přijela v sobotu dopoledne. Pro fenku vybrala s dcerou jméno EBBY a odvezly si ji do Mezna u Miličína.
Poslední na fotografování zůstala Jeřabina. I ta samozřejmě dostala svou výbavu. Žádné štěně není u nás ošizené. Její fotografování bylo sice o trochu snadnější než u její sestry, ale také to nebyla žádná sláva. Jeřabina po odjezdu Juky opustila štěňěcí ohradu a přestěhovala se s mámou a babičkou do kuchyně. Odtamtud to bude mít na pravidelné venčení, které nás čeká, blíž. Odpoledne jsme společně rozebraly venkovní výběh a Jeřabina si užívala toho, že může volně běhat po celé malé zahrádce. Jeřabina zůstává v Mařenicích a bude se jmenovat JEŘABINA.
Všem štěňatům přejeme chápající a bezvadné páníčky, hodně zábavy, vycházek a spoustu zážitků. Majitelům přejeme, aby byli ze svého strakatého kamaráda stále tak nadšeni jako byli při odjezdu od nás. Ať je nikdy nic nezaskočí, ať se jim se strakáčem dobře žije a prosím, dávejte všichni na ty divochy pozor, ať se jim nic nestane a mohou být s Vámi hodně a hodně dlouho.