VÝŠLAP S FAZOLKOU NA HVOZD

Před týdnem od nás odešla poslední štěňata, když tedy nepočítám Jeřabinu. Ta se už od začátku týdne učí chodit ven na procházky s mámou a babičkou Cibulkou. Kus cesty jde na vodítku, další část  vycházky běhá na volno a na zpáteční cestě opět trénujeme chůzi na vodítku. Venku zkoušíme přivolání. Je šikovná, hodně mi pomáhá, že s ní nechodím sama, kopíruje totiž  mámu a babičku. Při přivolání je to výhoda, ale například při konzumaci srnčích bobků, které máma i babička s chutí před ní baští,  to zase tak skvělé není :-).  Ale dnes jsme nechali Jeřabinu doma, hlídal páníček a měla jako pečovatelku a parťačku na hraní babičku Cibulku. A my jsme s Fazolí vyrazily na rodinný výlet na Hvozd.  Bylo krásné počasí, Fazolka sice byla dost otrávená, že nemůže být na volno, ale postupně se s tím smířila a šlapala.  Na Hvozdu jsem byla naposledy asi tak před deseti lety s Chrupkou a malou Cibulkou.  Doufám, že se tam dostaneme znovu  dříve, jen co Jeřabina povyroste a bude schopná ujít delší trasu.  Výlet byl moc pěkný a já doufala, že bude Fazolka konečně trochu unavená. Ale hned po večeři lítala a hrála si dost dlouho s Jeřabinou. Vůbec nebylo vidět, že ušla několikakilometrovou trasu. To já jsem si konečně moc ráda sedla.