Další týden se štěňaty je za námi. Zatím je to stále pohoda. Coca krmí, uklízí, štěňata stále hlavně baští a spí. Ale už se ozývají první pokusy o štěkot, vrčení a začíná období, které je hrozně roztomilé. Štěňata neohrabaně chodí, ochutnávají sourozence, mámu a rozkoukávají se. V týdnu nám z plemenné knihy ČMKU dorazila zpráva o přidělení zápisových čísel. A tak naši drobečci už jsou zapsáni mezi ostatní strakáče. Byla jim přidělena tato čísla:
2349 Iberis
2350 Ibis
2351 Idared
2352 Ilex
2353 Indri
2354 Irbis
2355 Impala
2356 Ixora
Také přišel ukázkový rodokmen štěňat. Hodně mě mrzí, že vloni umřela moje první stračenka Chrupka – Chér Libachar a nemůže již štěňata vidět. Protože dědečkem těchto štěňat je Chejža Libachar, její bratr. Doufám, že všechna „ÍČKA“ budou tak bezvadná, jako byla naše Chrupka.
K dnešním třítýdenním narozeninám dostala štěňata dárky. Nejprve jsem všechny zvážila, už je nevážím každý den, potom jsem jim udělala manikůru – což byl hlavně dárek pro mámu Cocu, aby jí tolik nedrásala břicho a nakonec jsem celý vrh i s mámou odstěhovala z ložnice do přízemí. Zatím jsou štěňata stále v ohrádce, ale postupně ji rozeberu, aby se mohla rozkoukávat a také začít trochu řádit.
